fbpx

Proč je dobré uložit pupečníkovou krev a tkáň pupečníku vašeho miminka

Proč je dobré uložit pupečníkovou krev a tkáň pupečníku vašeho miminka

TĚHULE – Představte si operační sál, kde nejsou potřeba skalpely, kde pacient není v hlubokém spánku a kde operační tým netráví hodiny a hodiny času u náročných zákroků. Představte si svět, kde nemocní nemusí polykat léky plné chemie, které zatěžují vedlejšími účinky celý organismus. Představte si léčbu, která je postavena na obnově toho, co bylo nemocí poškozeno. Tak trochu jako by se člověk znovu narodil. Ano, i takové jsou představy regenerativní medicíny. A není to hudba velmi vzdálené budoucnosti, ale děje se to už teď.

Narození dítěte je bezesporu jedním z nejšťastnějších okamžiků v životě. Porod je současně i jedinečným okamžikem a neopakovatelnou příležitostí, kdy je možné odebrat a uchovat perinatální tkáně pro budoucí využití. Perinatální tkáně, tedy pupečníková krev, tkáň pupečníku a placenta, jsou totiž přirozeným a jedinečným zdrojem mladých buněk a dalších biologicky aktivních látek s hojivými účinky. Tyto vzácné tkáně a buňky mají významný léčivý potenciál u mnoha nemocí, zejména tehdy, kdy běžná a v současnosti standardně dostupná léčba nepomáhá.

Uložte si mladé buňky do budoucna

Regenerativní medicína, jak už název napovídá, se zabývá především regenerací, obnovou nebo chcete-li omlazením. Umožňuje zlepšit průběh a zpomalit vývoj onemocnění a připraví kompletní restart postižených tkání a orgánů. Dokáže zároveň bojovat proti času a vracet lidské tkáně k jejich kořenům. Dobrou zprávou je, že pro mnohé diagnózy jsou perinatální tkáně využívány již nyní. Po celém světě včetně České republiky navíc probíhají desítky klinických studií, které naznačují slibné výsledky.

Nejlepší jsou vlastní buňky

Každému člověku jsou nejblíže jeho vlastní buňky. Genetická informace i našich vlastních kmenových buněk podléhá procesu stárnutí spolu s celým naším organismem. Toto stárnutí není projevem nebo důsledkem nemocí, je jen „daní za existenci“ organismu. Vyzrát nad tím můžeme, když si uložíme buňky ještě předtím, než začnou stárnout. Uložení pupečníkové krve a tkáně pupečníku je právě jednou z takových možností. Pupečníková tkáň obsahuje až 50 tisíc mezenchymálních kmenových buněk, které jsou z hlediska regenerativní medicíny nejdůležitější. Pupečníková krev je zase významným zdrojem zárodečných buněk, z nichž mohou vznikat krvetvorné buňky.

Jak se buňky krve a tkáně odebírají a co se děje potom

Vlastní odběr je zcela bezbolestný, bezpečný pro matku i dítě a maminka jej většinou ani nezaregistruje. Provádí jej odborný personál, který je u porodu – těsně po přestřižení pupeční šňůry, kdy už je miminko u maminky na bříšku nebo v péči porodních asistentek.

Pupeční šňůra vašeho miminka, která je již od dítěte oddělena, pak prochází složitým procesem, který začíná oddělením krve od tkáně, bezodkladným transportem do laboratoří rodinné banky, dalšími úpravami a kolotočem testů. Vše končí uložením do kryobanky. Díky „skladování“ v teplotě pod mínus 150 stupňů Celsia přečkají buňky i desítky let, než přijde čas jejich využití. Máte-li o uložení tkání zájem, zaregistrujte se nezávazně na stránkách www.cekammiminko.cz. Obdržíte potřebné formuláře a budete mít dost času se ptát odborníků z rodinné banky perinatálních tkání. Pokud se rozhodnete, že odběr chcete, stačí už jen při příjmu k porodu požádat zdravotnický personál, který zařídí vše ostatní.

Rodinná banka perinatálních tkání

Nastávající maminka má možnost se rozhodnout, jaké laboratoře si k uchování, popř. darování svých tkání a buněk zvolí. Liší se především používané technologie zpracování a kryokonzervace buněk. Například Rodinná banka Národního centra tkání a buněk jako jediná nabízí možnost dárcovství placenty pro vývoj důležitých léčivých přípravků. Také jako jediná pracuje na vývoji personalizovaného léčiva z tkáně pupečníku. „Vkládáme mnoho energie do výzkumu, neboť si přejeme, aby byly cenné perinatální tkáně hojně využívány. Perinatální tkáně mají unikátní vlastnosti a toho je třeba využít,“ uvádí Ing. Zuzana Šalomounová z Rodinné banky Národního centra tkání a buněk.