Průzkum: 78 % těhotných maminek slyšelo o využití pupečníkové krve v léčbě a každá čtvrtá zvažuje její uchování

Průzkum: 78 % těhotných maminek slyšelo o využití pupečníkové krve v léčbě a každá čtvrtá zvažuje její uchování

(Brno, 17. 12. 2019) – Co vědí maminky o uchování pupečníkové krve a tkáně pupečníku? Co je pro ně v těhotenství důležité ? A co je napadne jako první v okamžiku zjištění, že jsou těhotné? Na tyto a další otázky hledal odpovědi průzkum, který probíhal v druhé polovině listopadu 2019 formou dotazníkových šetření v pěti velkých porodnicích v České republice. Ze zjištěných dat vyplynulo, že drtivá většina maminek o možnosti uchovat si pupečníkovou krev (78 %) nebo tkáň pupečníku při porodu ví a zhruba čtvrtina oslovených dokonce tento krok i zvažuje. „Tak vysoká procenta nás překvapila, jde ale o zřejmý trend. Ze světových odborných zdrojů chodí doslova každý den zprávy o úspěších ve výzkumu a léčbě onemocnění pomocí buněk z pupečníkové krve a tkáně pupečníku,“ komentuje výsledky průzkumu Rudolf Horák, ředitel Rodinné banky perinatálních a mezenchymálních buněk pro Českou a Slovenskou republiku.

Graf 1 – Povědomí o uchování pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku

Na otázku, zda maminka slyšela o možnostech uchovat pupečníkovou krev (PK) pro využití při léčbě jejího dítěte, odpovědělo kladně 78 % oslovených, 19 % se vyjádřilo záporně. Na stejnou otázku týkající se tkáně pupečníku (TP), odpovědělo kladně 57 %, 41 % se vyjádřilo záporně. Pouze 2-3 % odpovídalo, že neví.

Graf 2 – Potenciál pro uchování pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku

Zhruba tři čtvrtiny uchování pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku buď zvažují, nebo neví (75 %) a jen čtvrtina (25 %) uchování odmítá. Pokud by maminky byly přesvědčeny, že krev nebo tkáň 100 % pomůže v léčbě dítěte, neváhala by s odběrem a uchováním však téměř žádná.

Graf 3 – Uchovala byste, kdybyste 100 % věděla…

Pokud by maminky věděly, že pupečníková krev nebo tkáň pupečníku léčí nebo regeneruje, hrálo by to rozhodující vliv na jejich rozhodování. Z uvedených grafů je ale také vidět, že důležitějším kritériem je léčba dítěte na úkor využití k pozdější regeneraci organismu.

Zdroje informací

Druhým okruhem otázek průzkum zjišťoval, z jakých zdrojů se maminky o možnosti uchovávat pupečníkovou krev dozvěděly. Nejvíce informací o pupečníkové krvi nachází maminky na internetu, na druhém a třetím místě je zdravotnický personál a až nakonec jsou rodina a kamarádky. Je vidět, že si maminky informace skládají vždy z více zdrojů a internet považují za přirozený a adekvátní zdroj informací.

Graf 4 – Odkud má maminka informace o uchování pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku

Hlavní důvěryhodný zdroj, odkud maminky přijímají informace v průběhu těhotenství, je v ČR gynekolog (88 %), daleko za ním je rodina (59 %) a ostatní zdroje.

Graf 6 – Odkud čerpáte informace v těhotenství

Tyto výsledky nelze ale interpretovat tak, že by gynekolog resp. internet měl být jediným zdrojem. Všechny maminky zde zaškrtávaly 3 a více možností, a tedy si informace spojují z více zdrojů.

Priority v těhotenství

Dalším okruhem otázek se pak průzkum snažil zjistit, jaké jsou priority maminek v průběhu těhotenství a odkud čerpají o těhotenství informace.

Z odpovědí je vidět, jaký nastává posun ve vnímání priorit během těhotenství. Navzdory tomu, že maminky kladou během těhotenství zdraví dítěte na první místo (klíčová priorita ve druhém a třetím trimestru je zdraví miminka), první myšlenky, když zjistí že jsou těhotné, se ubírají zcela jiným směrem (například obstarání výbavy pro miminko – přes 50 % nebo zařídit matriku 30 %).  Priority se v tomto ohledu neliší výrazně ani mezi prvorodičkami a druho či více rodičkami.

Graf 5 – Priority v prvních dnech těhotenství

 

 

Částka za odběr a uchování

Součástí průzkumu byly i otázky, týkající se ceny za uchování pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku v rodinné bance (pozn. odběr a uchování pupečníkové krve a tkáně pupečníku pro vlastní potřebu dítěte je služba, kterou hradí rodiče po úspěšném uložení štěpů v kryobance a je závislá na délce uchování).

Pro více než třetinu (37 %) cena nehraje žádnou roli. Víceméně shodně je přijímána cena ve středu nabízených možností (5-10 tis. Kč). Přibližně třetina (29 %) by uvítala cenu na minimu (pod 2 tis.).

Graf 7 – Jaká je přijatelná částka za odběr

Částka za uchování je sice důležitá u poloviny maminek, nicméně přisuzují jí váhu pouze 5 bodů na desetistupňové škále (stejně jako schopnost kmenových buněk regenerovat organismus). Naopak 9,98 bodů má právě léčba dítěte.

Graf 8 – Váha jednotlivých priorit 

Mezi třemi kritérii, které mohou hrát roli pro rozhodování o uložení, je nejdůležitější zdraví dítěte. Většina zde dává váhu 10 bodů. Naopak pouze průměrnou známku 5 dostávají parametry jako vlastní regenerace, nebo cena.

„Bohužel málokdo ví, že projekt Rodinné banky je od svých zakladatelů (Národní centrum tkání a buněk a Ministerstvo zdravotnictví ČR) nastaven jako neziskový a náklady, které rodiče hradí za uchování perinatálních tkání (pozn. pupečníková krev a tkáň pupečníku), vyplývají pouze z přímých nákladů na odběry, vyšetření v laboratořích, zpracování a uchování v kryoskladech,“ vysvětluje ředitel Horák cenovou politiku Rodinné banky.

Zajímejte se o uchování

Výzkum také potvrdil fakt, že porodnice už dávno nejsou pouze místem, kde se jen narodí miminko, ale přináší důležitý servis a péči dlouho před porodem. Věnují se komplexní přípravě budoucí maminky během plánovaných vyšetření nebo v předporodních kurzech, které se konají právě na půdě porodnic. I během nich se maminky dozvídají o darování a použití pupečníkové krve a významu uchování perinatálních tkání. Samotné odběry jsou potom prováděné na vysoké profesionální úrovni a splňují nejvyšší kritéria na objem odebrané krve a mikrobiologickou kvalitu transplantátů.

„Svým rozhodnutím při porodu, mohou maminky přesunout biologicky cenné perinatální tkáně z kategorie biologického odpadu, do kategorie cenného biologického materiálu. Získají tím ty nejhodnotnější buňky na potencionální léčbu svého dítěte, jeho sourozenců a případně pro celou rodinu,“ říká Horák.

Dotazníkové šetření proběhlo v rámci Mezinárodního dne pupečníkové krve (15. listopadu), který vyhlásila v roce v roce 2017 organizace Save the Cord Foundation v americké Arizoně. Smyslem vzniku světového dne je vytvoření jedinečné příležitost k tomu, aby se budoucí nebo stávající rodiče a zdravotničtí pracovníci seznámili s aktuálními poznatky z oblasti využití pupečníkové krve. V letošním roce se zapojilo už 50 bank pupečníkové krve po celém světě. Data byla sbírána ve dnech 11.-15. listopadu 2019 a celkem bylo v ČR zpracováno 170 dotazníků (Brno, Ostrava, Praha, Zlín), na Slovensku 97 dotazníků (Dunajská Streda, Galanta). Ačkoliv výběr vzorku nebyl rigidně reprezentativní, vytváří ale důležitý obraz u informované skupiny maminek v porodnicích.