Účel, povaha, předpokládaný prospěch, následky a možná rizika:
Tkáň pupečníku (pupeční šňůra) patří spolu s pupečníkovou krví mezi tzv. perinatální tkáně. Spojuje matčinu placentu s pupkem dítěte a umožňuje transport krve z placenty k plodu a zpět. Po porodu provádí lékař podvaz pupečníku a následné přestřižení. Je možné současně odebrat pupečníkovou krev i tkáň pupečníku.
Tkáň pupečníku obsahuje různé typy kmenových buněk, které pocházejí z období raného vývoje dítěte. Tyto buňky jsou bankovány pro svoji schopnost regenerace poškozených tkání organismu, tedy pro využití v oblasti regenerativní medicíny. Nejdůležitějšími z nich jsou tzv. mezenchymální kmenové buňky (MSC). Nacházejí se i v pupečníkové krvi, nicméně v mnohem menší míře než v pupečníkové tkáni.
Odběr tkáně pupečníku – provádí se až po podvázání a přestřižení pupečníku a případném odběru pupečníkové krve. Nebolí ani matku, ani dítě, a nepředstavuje pro ně žádné riziko. Tkáň pupečníku je ošetřena dezinfekčním roztokem a ihned po odstřižení je tkáň umístěna do fyziologického roztoku.
Pupečníková krev je krev novorozence, která se nachází v cévách pupečníku a placenty. Od krevního oběhu matky je pupečníková krev oddělena. Krev matky a dítěte se v placentě nemísí.
Odběr pupečníkové krve – po porodu dítěte a po podvázání pupečníku (tj. po oddělení dítěte od pupečníku a od placenty) je pupečník náležející k placentě dezinfikován. Do žíly pupečníku je zavedena odběrová jehla spojená hadičkou s odběrovým vakem, který obsahuje protisrážlivý roztok. Krev z cév pupečníku a placenty samospádem přeteče do odběrového vaku. Odběr je ukončen, jakmile krev přestane do vaku přitékat, jehla je vytažena a hadička k vaku uzavřena. Takto je možno získat pupečníkovou krev při vaginálním porodu (placenta je obvykle ještě v těle matky) i po porodu císařským řezem (placenta je obvykle již mimo tělo matky).
Účel odběru a předpokládaný prospěch – odběr perinatálních tkání je prováděn za účelem jejich zpracování a uskladnění pro budoucí léčebné použití u dárce, kterým je novorozené dítě, nebo u vlastního sourozence dárce.
Rizika
Vlastní odběr perinatálních tkání nepředstavuje žádné riziko pro matku ani pro dítě. Pokud dojde při porodu ke komplikaci, pak lékař může rozhodnout o neprovedení odběru, jestliže by odběr pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku vedl například k prodlení, které by mohlo ohrozit zdraví matky nebo dítěte.
Vyšetření
Krev matky, případně pupečníková krev dítěte, bude vyšetřena mimo jiné na přítomnost známek infekce HIV 1,2, hepatitidy B, hepatitidy C a syfilis a případně na přítomnost známek infekce dalšími krví přenosnými onemocněními, pokud to bude potřebné či vhodné na základě vyhodnocení rizik, aktuálního doporučení příslušného orgánu státní správy nebo požadavků platných právních předpisů. Perinatální tkáň bude dále vyšetřena na přítomnost mikrobiální kontaminace (infekce). O výsledcích uvedených vyšetření bude matka informována.
Tkáň pupečníku a pupečníková krev nebude dále skladována a bude v souladu s podmínkami smlouvy zlikvidována, pokud bude v pupečníkové krvi dítěte zjištěna známka infekce HIV 1,2, hepatitidy B, hepatitidy C nebo syfilis, nebo pokud bude tkáň pupečníku nebo pupečníková krev mikrobiálně kontaminována.
Další informace naleznete na těchto internetových stránkách. Odpovědi na Vaše dotazy, potřebná vysvětlení a dodatečné informace Vám poskytnou pracovníci Rodinné banky perinatálních a mezenchymálních buněk na bezplatné informační lince 800 682 522 každý pracovní den nebo písemně prostřednictvím e-mailu info@rodinnabanka.cz.
