Crohnova choroba

Přesná příčina Crohnovy choroby zůstává nejasná, ale za nejpravděpodobnější kombinaci je pokládána genetická predispozice a environmentální faktory včetně možnosti mikrobiologických infekcí.

Výsledkem je tvorba nadměrného množství faktoru nádorové nekrózy (TNF), která bez rozlišování zabíjí veškerou střevní mikroflóru. Bez normální střevní mikroflóry je zhoršeno trávení potravy.

Nové případy Crohnovy choroby jsou diagnostikovány s četností 7 z 100 000 osob. Obvykle se objevuje u lidí mezi 16 a 30 lety, nebo mezi 60 a 80 lety. Častěji se vyskytuje u žen než mužů, u bělochů častěji než u černochů či Asiatů, a nejčastější je u lidí s židovsko-evropským původem. V současné době je v České republice kolem 50 tisíc pacientů, kteří mají IBD, tedy Crohnovu chorobu, anebo ulcerózní kolitidu.

Klinické testy

V současnosti neexistuje na Crohnovu chorobu žádný lék, ale je známo 47 studií zkoumajících využití kmenových buněk. 5 z nich zahrnuje pupečníkovou krev nebo tkáň.

Test použití kmenových buněk původem v tukové tkáni k léčbě fistulí tvořících se v důsledku Crohnovy choroby. Infuse pupečníkové krve úspěšně snížily výskyt fistulí u 69,2 % pacientů a u 30 % pacientů je zcela uzavřely.

Další test využíval kmenové buňky k „znovunastartování“ pacientova imunitního systému. Lékaři podali chemoterapii, odebrali kmenové buňky a poté je znovu vpravili pacientovi, čímž vytvořili nový imunitní systém.