Infarkt myokardu

Infarkt myokardu je obvykle způsoben krevní sraženinou, která brání toku krve do části srdečního svalu. Nedostatek kyslíku způsobuje smrt tkáně, která vede k tvorbě zjizvené tkáně, která nakonec oslabuje a zhoršuje funkci srdce.

Krevní sraženiny se obvykle tvoří v důsledku vzniku tukových ploten uvnitř artérií, i když možné jsou i jiné příčiny. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2016 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu 22 635 osob, z toho bylo 14 921 mužů a 7 714 žen. Náklady na pacienta závisí na závažnosti postižení a zvýšení rizika srdečního selhání, které následně zvyšuje potřebnou invalidní péči a podporu. Pro ekonomiku jsou také významné náklady na sníženou produktivitu, čas v pracovní neschopnosti a předčasné odchody do důchodu u osob mladších 65 let.

Léčba se v současnosti zaměřuje na rozpuštění sraženiny, odstranění bloku v artérii, kontrolu srdečního rytmu a dodávku kyslíku.

Klinické testy

Dosud proběhlo 13 testů využívajících pupečníkovou krev k léčbě srdečních onemocnění.

Americká kardiologická asociace publikovala výsledky studie, ve které pacienti obdrželi intravenózní infuze pupečníkových kmenových buněk. Lékaři hlásili čtyřnásobně zlepšenou schopnost srdce pumpovat krev, zvýšenou kvalitu života a žádné nežádoucí vedlejší účinky.

V Dětské nemocnici v Los Angeles vpravoval výzkumný tým injekčně pupečníkové kmenové buňky do srdcí novorozeňat narozených s vrozenou vadou zvanou syndrom hypoplastického levého srdce (HLHS). Tento syndrom se vyskytuje, pokud je dítě narozeno s defektem levé strany svého srdce. Předpokládá se, že pupečníkové kmenové buňky mohou podpořit srdeční tkáň k dalšímu růstu.

Existuje také projekt financovaný z evropských fondů (EU FP7- BAMI) zaměřený na efektivitu terapie kmenovými buňkami ve srovnání s jinými formami léčby. Ten spočívá v 33 testech prováděných na 1 700 pacientech s následnými vyšetřeními prováděnými po několik let.

Nejnovější vývoj

Proběhl výzkum, při němž se z autologních zdrojů kmenových buněk pokoušeli vědci vytvořit nové srdeční součásti, jako jsou srdeční chlopně. I když je to teoreticky možné, zatím se však nepodařilo překonat potřebu biologických potřeb a materiálů.

Současný se výzkum University of East Anglia zaměřuje na vývoj srdce v děloze s nadějí, že se podaří pochopit, jak se tvoří různé srdeční buňky. Další výzkum byl zaměřen na prevenci tvorby zjizvené tkáně. To je spojeno se schopností hematopoetických buněk tvořit struktury pro přenos krve.