Máte nějaký další dotaz? Zavolejte nám na bezplatnou telefonní linku 800 682 522.
Na kvalitu tkáně pupečníku nemá dotepání žádný vliv. Tkáň lze odebrat i v případech, kdy si rodička přeje dotepání několik minut.
O době přestřižení pupeční šňůry rozhoduje personál porodnice provádějící vlastní porod a vždy je brán zřetel zejména na zdraví dítěte a rodičky. Množství odebrané pupečníkové krve závisí i na dalších faktorech jako je tloušťka pupeční šňůry a množství zbylé krve v ní, síla stěn cév, srážlivost krve a řada dalších faktorů.
Lze říci, že na základě doporučení Americké asociace porodníků a gynekologů (ACOG) a Společnosti kanadských porodníků a gynekologů (SOGC), pokud matka netrpí nedostatečným přísunem železa v průběhu těhotenství a je nejméně ve 37. týdnu gravidity, přestřižení pupeční šňůry za 30 - 60 sekund po porodu je bezpečné pro dítě a přesto umožní provedení odběru adekvátního množství pupečníkové krve.
Čtěte dále: Kdy je ten správný čas na přestřižení pupeční šňůry?
Využití perinatálních tkání a buněk není žádnou neznámou. Hojivých vlastností placent se využívalo již na počátku dvacátého století. Například amniová membrána, což je blanka na povrchu placenty, byla poprvé využita již v roce 1910. Placent se v následujících letech hojně využívalo k léčbě popálenin a později kolem roku 1940 už i k léčbě očních poranění. V posledních několika letech se k tomuto trendu vracíme.
O terapeutickém efektu buněk pupečníkové krve se mluvilo již kolem roku 1983, kdy se začaly uskladňovat vzorky pupečníkové krve pro vědecké účely. Toho v roce 1988 využil v Paříži Gluckamn a kol., kteří poprvé pupečníkovou krev použili při transplantaci u dítěte trpícího Fanconiho anémií. Dárcem krve byla pacientova sestra. Pacient je dodnes živ a zdráv. Od té doby věda významně pokročila a pupečníková krev je zkoumána pro svůj potenciál i pro léčbu jiných indikací než jsou onemocnění krve.
Významným pokrokem v posledních pěti letech je možnost bankování (kryokonzervace) tkáně pupečníku. Ta je ukládána zejména pro obsah mezenchymálních kmenových buněk (MSC) a je zkoumána ve více než 50 klinických studií.
I Národní centrum tkání a buněk je v tomto směru aktivní a zahájilo vlastní výzkum vývoje léku z tkáně pupečníku. Národní centrum tkání a buněk disponuje unikátní technologií zpracování. Z kryokonzervované tkáně pupečníku lze vyrobit a zakonzervovat buněčný lék obsahující vysoký počet standardně připravených, namnožených a ověřených mezenchymálních kmenových buněk. Snahou je přetvořit původně biologický odpad na potenciální lék, který bude sloužit pro léčbu závažných imunitních stavů a pro regenerativní medicínu.
Veškeré procesy od samotného odběru, transportu, zpracování, dlouhodobého skladování či případného výdeje jsou bedlivě kontrolovány a monitorovány nejen našimi pracovníky, ale i Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
V průběhu procesů probíhá několikastupňová kontrola. Pupečníková krev a tkáň pupečníku jsou uloženy ve speciálních kryoskladech, kde je požadovaná teplota nepřetržitě hlídána v režimu 24/7.
Uskladněná krev a/nebo tkáň náleží dítěti a může být vydána pouze na žádost lékaře.